do 14.8. jsem na dovolené. 

Děkuji za pochopení. 

Prosím na všechny termíny se vždy předem objednávejte.

MVDr. Lásková

nastává období porodů a různých poporodních komplikací, kdy budu trávit více času v terénu a v ordinaci budou často výpadky provozu. Nyní je nutností, abyste se na veškerá ošetření v ordinaci předem objednávali. Kdo se nestihne objednat den předem online, ten si může domluvit návštěvu telefonicky. 

Děkuji za pochopení! 

MVDr. Lásková Julie

Ošetření zubů provádím v lehké sedaci. Používám vždy rozvěrač dutiny ústní a kvalitní světlo. Po vyhodnocení stavu zubů používám elektrickou zubní brusku k úpravě chrupu, obroušení ostrých hran, vybalancování skusu. 

Kdy začít s pravidelnými kontrolami zubů?

Určitě je vhodné provádět prohlídku zubů již u hříbat a mladých koní- kontrolovat různé vrozené defekty, vady skusu, rozštěpy patra, vývojové problémy spojené s výměnou chrupu, případně odstraňování ostrých hran stoliček a třenových zubů. Nejpozději bych doporučila zuby zkontrolovat těsně před obsednutím.

U jezdecky využívaných koní se kontroluje prořezání prvních premolárů tzv.,,vlčích zubů,, které mohou být při uždění citlivé a způsobovat tak horší jezditelnost koně a proto se trhají. Jsou to opravdu malé zuby, s krátkým kořenem. Vytržení je rutinní zákrok s velice rychlou rekonvalescencí.

Jaké jsou projevy ostrých hran zubů?

Koňské zuby se vysouvají z dásní téměř po celý život. Při žvýkání potravy se zuby přirozeně obrušují a tím vznikají velmi ostré hrany na straně jazyka ve spodní řadě a na tvářově straně v horní řadě stoliček a premolárů. U horní řady tyto ostré hrany zraňují sliznici tváří a kůň se pak často brání utažení nánosníku. Ostré spodní zuby zase zraňují jazyk. Kůň pak žere pomalu, opatrně, část potravy nechá vypadnout z pusy ven. 

Při ježdění se všímejte, když se kůň brání přilnutí, hází hlavou, když je přehnaně opatrný, těžko voditelný, hůře ohebný na jednu stranu. Kůň s nepohodlým v hubě často nepění.

Proč je dobré koně na zubní ošetření lehce sedovat?

Sedace koně je nezbytná právě z toho důvodu, že takzvané ostré háky vznikají na druhém třenovém zubu v horní řadě zubů a na poslední stoličce ve spodní řadě zubů. A právě ty poslední zuby v řadách jsou ty nejproblematičtější. Ty ke kterým se dostáváme u koně hůře a u koně který hází hlavou se na ně v podstatě nelze dostat a už vůbec je nejde obrousit citlivě tak, abychom nezasahovali do skusné plochy. Moderní citlivá stomatologie do skuzných ploch zasahuje úplně minimálně a velmi citlině jen v případě vzniklých vln. Správně se zaoblují jen ostré hrany. Citlivá ale dostatečná sedace během stomatologické péče koně je základ bezpečí jak pro samotného koně, tak pro majitele/asistenta a v neposledního řadě pro veterináře. 

Prosím, Ti z Vás, kdo máte rodiče/prarodiče s pejskem, kteří neumí s počítačem/internetem. Zeptejte se jich, zda už byly na čipování a zda provedli registraci čipu. Pomozte jim, případně se obraťte na mě, doděláme to společně. Ať má čipování smysl!

Jak můžete pomoci:

- registrovat svého psa jako dárce: 

Podmínky k registraci:

• věk 2-8let
• váha min.20kg
• bez chronických chorob a medikace
• v dobré kondici

- finanční podpora

- vytisknout a vyvěsit leták

Veškeré podrobné informace najdete zde: https://www.cervenatlapka.cz/

Pro cestování v rámci EU je nutné splnit tyto podmínky:

• pes musí být označem elektronickým čipem
• pes musí mít vystaven psí pas- pas je možné získat pouze u schváleného veterináře
• pes musí mít platné očkování proti vzteklině, které je staršího data než je datum vystavení pasu- při vystavení pasu je třeba psa vždy nově naočkovat proti vzteklině a očkování je platné až 21dní po aplikaci vakcíny
• při cestování do Velké Británie, Irska, Malty a Finska je nutné psa ošetřit proti Echinokokům- ošetření se provádí odčervovací tabletkou s obsahem praziquantelu a to 120-24hod před vstupem na území těchto států

PARALEN

Účinnou látkou je paracetamol. Tento lék je u lidí velice často používaný k tlumení bolesti a horečky. O jeho nežádoucích účincích u lidí se tu zmiňovat záměrně nebudu- to je kapitola sama pro sebe a nepatří to sem. S otravami koček a psů tímto lékem se setkávám poměrně často a to pro jeho snadnou dostupnost, nízkou cenu a především neznalost majitele. Kočky jsou k působení paracetamolu citlivější a jejich otravy často končí smrtí. Paracetamol je toxický pro játra zvířat, kde je metabolizován. Dochází k poškození jater, červených krvinek a to vede k anémiii a hypoxii (nedostatečnost okysličování organismu).

Toxické dávky:

Pes

• 1 tableta u 5kg psa- působí deprese, zvracení a tvorbu methemogloinu (látka, která způsobuje hypoxii)
• 9 tablet u 5kg psa- akutní selhání jater

Kočka

• 10-60mg/kg (1/16 až 1/3 tablety)- jaterní selhání a smrt

Klinické příznaky

Akutní otrava se projevuje cyanózou (fialové sliznice), zvýšením srdeční a dechové frekvence, depresí, zvracením, svědivostí a snížením teploty. A koček je typický podčelistní edém a otoky dlních částí končetin. Dochází k poškození červených krvinek, což má za následek anémii a hematurii (krev v moči). Po 2-7 dnech může dojít k rozvoji žloutenky a hemoglobinurii (močení krevního barviva), ke křečím a komatu v důsledku selhání jater. Smrt nastává v důsledku selhání oběhového systému a selhání jater.

IBALGIN

Účinná látka je ibuprofen. Tyto léky lidé používají především k tlumení bolesti. K použití u zvířat není schválen ani doporučován z důvodu úzkého terapeutického rozmezí.

Toxické dávky:

Pes: 

• 1 tableta Ibalginu 250 u 30kg psa- vyvolává během několika dní zánětlivé stavy v trávicím traktu a tvorbu vředů bez zjevných klinických příznaků
• 1-2,5 tableta Ibalginu 500 u 10kg psa- jako jednorázová dávka vyvolává trávicí obtíže
• 3,5-5 tablet Ibalginu 500 u 10kg psa- vyvolávají akutní ledviné selhání

Kočka:

• 3/4 tablety Ibalginu 250- vede k poškození a krvácení zažívacího traktu
• 1/2 tableta Ibalginu 500- vyvolává akutní ledvinné selhání
• 3 tablety Ibalginu 500- je smrtelná

Po příjmu je ibuprofen velmi rychle vstřebán. Působí na zvýšení producke žaludečních šťáv a snížení obranných mechanismů v žaludku, což vede k tvorbě vředů a odumírání ledvinných buněk. 

Klinické příznaky

V důsledku poškození trávicího traktu dochází k bolestivosti břicha, letargii, anémii, zvracení a kálení krve. Pokud dojde k prasknutí vředu vyvíjí se rychle šokový stav provázený nástřikem cév na oku a silnými bolestmi až křečemi. Dochází ke zvýšení srdeční činnosti, nepravidelnosti pulzu, snížení teploty. Lze pozorovat i poruchy močení.

Jak poznáte, že má Vaše klisna zdravotní problém?

• Byla zapuštěná jednou nebo vícekrát a nezůstala březí (mimo zdravotní komplikace je nutno také zvážit špatné načasování inseminace nebo nesprávnou techniku).
• Říjí nepravidelně a především nezvykle často nebo dlouho (běžný pohlavní cyklus klisny trvá průměrně 21dní a samotná říje pak 3-10 dní, o průběhu říjí je vždy dobré vést si záznamy).
• V minulosti klisna zabřezla, ale zárodek vstřebala nebo později potratila.
• Klisna má hnisavý nebo jiný nezvyklý výtok z vulvy.

Pokud jste odpověděli na nějakou otázku "ano", pak je opravdu možné, že něco není v pořádku.

Možnosti diagnostiky:

• Vyplnění formuláře o historii klisny (viz.níže).
• Klinické vyšetření klisny- zahrnuje posouzení celkové kondice a celkového zdravotního stavu klisny, s důrazem na posouzení utváření vnějších pohlavních orgánů (vulvy, perinea a klitorisu..).
• Rektální vyšetření- samotné palpační vyšetření je nezbytnou součástí celého postupu. Posuzuje se utváření, velikost a tonus vnitřních pohlavních orgánů (děložní krček, děloha, vaječníky).
• Sonografické vyšetření- pomocí kvalitního ultrazvuku lze posoudit detailní stav vnitřních pohlavních orgánů. Především náplň v děloze, cysty, srůsty a jizvy po náročných porodech, dále se samozřejmě posuzují vaječníky- výskyt cyst, anovulačních folikulů, perzistentních žlutých tělísek.
• Vaginální vyšetření- provádí se za účelem vyšetření vaginálních sfinkterů a děložního krčku. Posuzuje se jejich utváření a to především za účelem funkce bariéry jako ochrany před infekcí dělohy.
• Aseptické stěry z děložní dutiny- pomocí speciálního dvouplášťového katetru se odebírá vzorek přímo z dělohy. Tento vzorek se následně posílá do laboratoře na mikrobiologické vyšetření a případné stanovení citlivosti zjištěné infekce vůči antibiotikům. Stěry se provádí přísně sterilně, takže výsledný vzorek je opravdu čistě z dělohy a není kontaminovaný vaginální mikroflórou.

Nejprve bych chtěla vyzdvihnout rizikové faktory (spojené samozřejmě především se zvířaty), které možná mnozí z Vás mají doma a možná Vás ani nenapadne, na co všechno si dávat pozor.

Parazité                                                                                                     

Promořenost prostředí parazity je daleko větší, než by mnozí z nás čekali. A ruku na srdce! Umyjete si ruce vždy, když na Vašeho miláčka sáhnete? Dáváte svému pejskovi někdy pusu na pusu, nebo prostě jen na ,,tvář?,, Nebo dokonce spí Vaše zvíře přímo ve Vaší posteli? Pokud jste se ve výše uvedených situacích tak trochu našli, pak věřte, že parazité jsou i Váš problém. V případě, že domácnost se zvířaty sdílí malé dítě, je doporučeno zvíře preventivně odčervovat častěji. Důvod je jasný. Dítě má hlavně zpočátku omezenou imunitu a je citlivější k různým stresovým faktorům. Psa i kočku je v takovém případě třeba odčervovat minimálně 4x ročně. Úplně ideální je, když před odčervením dáte veterináři vzorek trusu, ten pak vybere odčervení přímo dle konkrétní situace, zároveň posoudí úroveň začervení a dle toho také naplánuje, kdy je nejvhodnější doba na příští odčervení. Druhý den po podání odčervení bych doporučila i dezinfekci prostředí (bytu, zahrady apod.). Zahradu můžete povápnit, byt běžně uklidit a po úklidu alespoň na podlahy aplikovat nějaký dezinfekční prostředek (např. Savo), zvířecí pelíšky vyprat.

Toxoplazmóza

Toxoplazmóza je parazitární onemocnění způsobené parazitem Toxoplasma gondii.  Patogeneze této nemoci je trochu složitější. Shrnu pouze fakta, která jsou důležitá pro pochopení rizik a zajištění prevence.

K nakažení může dojít pozřením kontaminovaného trusu nebo masa. Oocysty (vývojová stadia Toxoplasmy) jsou vylučovány v trusu koček, nebo Tachyzoity (jiná vývojová stádia Toxoplazmy) tvoří tkáňové cysty v mase hlodavců a hospodářských zvířat (rizikové je jíst syrové maso). K vylučování oocyst trusem koček dochází pouze při první infekci, zejména ve věku 3-8 měsíců a trvá asi 3 týdny. U starších koček se již oocysty ve střevě tvoří jen vyjímečně. U zdravého dospělého člověka Toxoplasma nezpůsobí žádné onemocnění a po nakažení si člověk vůči ní vytvoří dlouhodobou imunitu. Problém je, pokud dojde k pozření Toxoplazmy těhotnou ženou, která nemá imunitu (tudíž se zatím s Toxoplazmou zatím nesetkala). U takové ženy se vyvine akutní infekce, která může postihnout i plod dítěte a vyvolat potrat nebo nervové poškození dítěte. Děti do věku 5 ti let jsou také ohroženy rozvojem akutní infekce. U starších lidí většinou imunitní systém boj s infekcí vyhraje, aniž bychom zpozorovali jakékoliv potíže.

Prevencí je vyšetřování trusu koťať v měsíčním intervalu až do věku 1 roku. Nejjednodušší je si v těhotenství kočku do bytu nepořizovat. Dále je třeba se vyvarovat konzumace syrového masa.

Listerióza, Campylobakterióza, Salmonelóza

Bakteriální infekce vyskytující se především u hospodářských zvířat. Mezi zásady budoucích maminek by mělo patřit: nepít čerstvé nepasterizované mléko- pokud si kupujete mléko přímo z kravína, děláte určitě dobře! Nicméně je nezbytné dodržovat pár zásad! Mléko musíte důkladně převařit a to nejlépe ve dvouplášťovém hrnci. Pokud používáte obyčejný hrnec, je bezpečnější mléko přivést k varu dvakrát. Syrové maso (steaky, tataráky a spol.) jsou samozřejmě pro těhotné i kojící ženy absolutní tabu!

Svrab, blechy, klíšťata

Prevence těchto parazitů je celkem jednoduchá, proto na ni dbejte. Většina druhů těchto parazitů je na člověka přenosná a způsobují nepříjemná onemocnění. Většina z nich také přenáší další bakteriální a virové infekce a tak je nutné své zvíře a tím vlastně i sebe a svou rodinu chránit.

Závěr:

1.       Psa i kočku odčervujte min. 4x ročně až do věku dítěte pět let.

2.       Pokud doma máte kočku, zejména mladší jednoho roku, nechte jí každý měsíc vyšetřit trus na přítomnost Toxoplazmy.

3.       Ženy, které ve svém životě nepřišly příliš často do kontaktu s kočkami, by měly mít mnohem opatrnější. Ideální je nechat si u Vašeho lékaře zjistit, zda máte proti Toxoplasmóze protilátky, či ne.

4.       Uklízení kočičího trusu je pro ženy tabu (to si vezme na starost tatínek a po každém úklidu bude dbát na hygienu). J

5.       Syrové maso je pro ženy těhotné i kojící samozřejmě také tabu.

6.       Pískoviště dětí je třeba chránit před vstupem koček (zakrytím po použití apod.).

7.       Vakcinace Vašich zvířat na vzteklinu a další běžně očkované nemoci pro daný druh zvířete je samozřejmostí.

8.       Chraňte své zvíře před parazity (blechy, klíšťata..).

Jakmile zjistíte, že čekáte miminko, navštivte svého veterináře a požádejte o celkovou prohlídku Vašich zvířat. Konzultujte vhodnost jednotlivých opatření.

A máme tu zase zimu! Se zimou přicházejí některé faktory, které zvyšují pravděpodobnost kolikového onemocnění koně. 

Na úvod bych jen připomněla, že ,,kolika,, není nemoc, ale příznak nemoci. Kolika je vlastně stav, kdy koně bolí břicho. Příčiny, proč břicho bolí, můžou být různé, od onemocnění žaludku a střev, přes poruchy jater, ledvin a dalších vnitřních orgánů.

1. příčina koliky spojená se zimou je nedostatek čerstvé nezmrzlé vody. Koně potřebují 35-45l čerstvé vody každý den a rychle u nich dochází k dehydrataci, pokud vody nemají dostatek. U koní, kteří nepřijímají dostatek vody, dochází k narušení trávicího procesu a následně k zácpě. Nejčastějším problém je, že voda zmrzne. Ale někteří koně pijí málo jen proto, že je voda příliš studená. Ohřívač žlabu, nebo kbelíku je pak absolutní nezbytností pro zajištění kontinuálního přístupu k vlažné vodě. Pamatujte také, že roztoky elektrolytů nejsou plnohodnotnou náhražkou za čerstvou vodu, ani nezmírňují  riziko dehydratace. Pokud je chcete koni přidávat, tak je dávejte do oddělené nádrže a vodu koni podávejte zvlášť. Koně mohou také jíst sníh, aby doplnili nedostatek vody, ale sníh obsahuje hodně vzduchu, takže objemově nikdy potřebu vody nenahradí.

Léčba této příčiny dehydratace je poměrně snadná- doplnění tekutin. Veterinář zavede koni nosojícnovou sondu a přímo do žaludku naleje koni čistou teplou vodu, příp. minerální olej.  V případě silnější dehydratace je možné zavést nitrožilní kanylu a podávat infuzní roztoky přímo do žíly.

2. druhou příčinou koliky v chladném počasí je vystavení koně zimě. Kůň, který má bohatou dlouhou zimní srst, nemá problém udržet si teplo i za nejchladnějších dní zimy bez deky. Podmínkou je přítomnost přístřešku a kůň musí být suchý. Zateplovací deka je vhodná pro koně, kteří jsou ostříhaní, protože takový kůň ztratil izolační vrstvu srsti. Dekování je předmětem mnoha nekonečných diskuzí, přitom je to velmi jednoduché a diskuze jsou téměř bezpředmětné. Když se rozhodneme koně dekovat, je třeba ho dekovat zodpovědně. Vlhká deka může za nízkých teplot zmrznout a tím ještě více chladit koně a připravit ho o další tělesné teplo. Vlhkou deku je nutné koni ihned vyměnit. Pokud se tedy rozhodnete koně dekovat, je třeba mít v záloze 2-3 další suché deky. Jakmile dekovat začnete, je třeba koně dekovat celou zimu. Na jaře pak musíte být obezřetní a včas dekování omezit, aby se kůň pod dekou nepotil a nezapařil. 

Kůň vyrábí velkou část tělesného tepla během trávení vlákniny ve střevě. Proto musí mít kůň v zimě neomezený přístup k objemnému krmivu (seno, sláma, senáž) tak, aby se proces fermentace vlákniny nezpomalil a nezastavil.  Jádro a pamlsky můžete krmit také, ale tyto krmiva rozhodně nemají na trávení a produkci tepla stejný vliv.

Pokud zjistíte, že Váš kůň je mírně podchlazený (rektální teplota nižší než 37,5°C, příznaky únavy a neochota k pohybu), odstraňte příčinu podchlazení (box, suchá deka, teplá voda), aby se mohl zahřát. A pokud stav není příliš vážný, brzy se jeho stav zlepší.

Nic neprověří funkčnost jakéhokoliv systému víc než mráz a koně nejsou vyjímkou. Podchlazení a dehydratace jsou problémy typické pro koně chované v chladných klimatických podmínkách. 

V ČR byla vzteklina naposledy potvrzena v roce 2002. Od roku 2004 jsme uznáni za zemi prostou vztekliny. A tak se Vám toto varování bude zdát možná trochu přehnané. Ale v ostatních zemích Evropy tak vyjímečná situace často není. Právě proto je třeba být obezřetný nejen při kontaktu s vnímavými zvířaty v zemích, kde se stále vzteklina vyskytuje.

Obr.: Výskyt vztekliny v období 1.1.2013 - 30.10.2013

Navíc se v posledních týdnech v Rumunsku hovoří o nutnosti razantně omezit počty toulavých psů. Někteří lidé se jim snaží v dobré víře pomoci, že by odchytané psy rádi zachránili před smrtí a odvezli je. Je nutné si ale uvědomit, že právě v Rumunsku jsou stále hlášeny desítky ohnisek vztekliny, a to jak u volně žijících, tak i u domácích zvířat. Nákazová situace zde není dobrá. Případný dovoz zvířete znamená velké riziko zavlečení vztekliny nejen do ČR ale i do ostatních zemí. A toto ohrožení se týká jak psů, tak koček, ale i jiných zvířat i člověka.

Jistě dobře míněná snaha pomoci může reálně způsobit velké problémy. Pro cestující do zemí, kde se vzteklina vyskytuje, je třeba opět připomenout: vyvarovat se kontaktu s toulavými psy, ale i kočkami. Kdo cestuje se psem, kočkou či fretkou za hranice, dobře ví, že musí mít svá zvířat očkovaná proti vzteklině, což ostatně musí být uvedeno v jejich pasu.

A ještě obecné varování: vzteklina je neléčitelné onemocnění i u lidí. Pokousaný člověk by měl co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, protože virus se šíří v nervových vláknech, která nejsouo přístupná pro imunitní systém. Proto nevznikají protilátky a onemocnění nejde spolehlivě diagnostikovat před nástupem klinických příznaků. Po jejich nástupu však již není pomoci a onemocnění končí vždy smrtí a to jak u psa, tak i u člověka. A v Rumunsku měli v nedávné době bohužel i tyto tragické případy u dospělých i u dětí. A pokud si někdo myslí, že pozná vzteklého psa od pohledu, tak to nejde. A nejhorší je, že virus je vylučován slinami 3-4 dny před propuknutím klinických příznaků, to znamená, že pokud člověka pokouše pes, který vypadá úplně zdravě, tak i tento pes může v době pokousání již vylučovat virus a člověka nakazit. Takže pozor na toulavé psy a na manipulaci s nimi. A pokud hrozí riziko takového kontaktu, tak lze doporučit vakcinaci. Dnes je již bezbolestná.

Obdobná rizika jako ve zmíněném Rumunsku jsou v Bulharsku, Řecku, Turecku, Egyptě, Polsu, Maďarsku. O Africe a Asii ani nemluvě.

246/1992 Sb. Zákon na ochranu zvířat proti týrání:

§ 5

       (1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.

       (2) Důvodem k usmrcení je:

a) využití produktů hospodářského zvířete,

b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,

c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,

d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů, 2a)

e) nařízené mimořádné veterinární 2b) nebo hygienické opatření 2c) při ochraně před nákazami, 2d)

f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,

g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, 2a), 2e)

h) deratizace 2c) a opatření v boji proti škodlivým organismům, 2f)

i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů. 2g)

Bezdůvodné usmrcení nebo usmrcení z důvodů výše neuvedených je zakázáno,  proto mě o něj nikdy nežádejte.

Podat psovi sedativa a zklidnit ho léky je jedna věc a postarat se o jeho psychickou pohodu i tím, že ho umístíte na správné místo a zajistíte mu režim, na který je běžné zvyklý (procházka, krmení atd..), je věc druhá. Pokud to nemůžete udělat vy, měli byste najít někoho, kdo to udělá tedy za Vás. 

Dobré je určitě vzít psa odpoledne dostatečně dlouhou procházku, která mu zajistí fyzické uspokojení jeho potřeb, poté podat lehkou večeři a zároveň tedy na základě diskuze se svým veterinářem podat vybrané zklidňující léky. Případně můžete také psa zavřít do nějaké odlehlé místnosti v bytě (koupelna apod.) a zapnout mu tam rádio a nechat mu zde přítmí a teplo. Určitě byste ho měli pravidelně chodit kontrolovat během noci. 

Zklidňující léky:

Přípravky obsahují acepromazin (Sedalin gel)